{LNG: 'tit-reklama'}

Sanace vlhkého zdiva

Vlhnoucí, či vlhké zdivo je problémem v mnoha ohledech. Kromě zjevných negativ, jakými je výskyt plísní, snížená pevnost či degradace dřevěných konstrukcí s sebou přináší snížení tepelně izolačních schopností stěn, nebo nevratné chemické změny ve zdivu.

 

Příčiny vlhnutí zdiva

Pro úspěšnou sanaci zdiva je nutné znát příčinu jeho vlhnutí. Skutečné řešení problému totiž nespočívá jen ve vysoušení, ale především v odstranění zdroje vlhkosti. Už samotný cyklus nasávání vody a jejího vypařování je škodlivý. Dochází při něm totiž k zanášení zdiva solemi rozpuštěnými ve vodě, což kromě známých výkvětů na omítce způsobuje i to, že je stěna po vysušení náchylnější ke vstřebávání vlhkosti ze vzduchu.

Zdroje vlhkosti

  • Kondenzace páry z interiéru. Tuto příčinu rozpoznáme podle toho, že hranice vlhkého a suchého povrchu stěny je v interiéru výše než v exteriéru.
  • Dešťová voda
  • Vlhkost zeminy přiléhající k povrchu stěny. Hranice vlhkosti je výše na vnější straně.
  • Vlhkost podloží, vzlínající vzhůru zdivem. Rozhraní vlhkosti je na obou stranách zdi ve stejné výšce.
  • Vzdušná vlhkost

Až v 80 % případů je příčinou vlhnutí vlhkost podloží, nebo kondenzace páry z interiéru. Často za problémy s vlhkostí stojí závady v odvádění dešťové vody, tedy zatékání střechou, porušené okapní žlaby, či svody, přivádění vody k patě domu či špatně vyspádovaný terén. Řešením je pak samozřejmě odstranění takovýchto závad.


Sanace vlhkého zdiva

Způsoby jak odstranit vlhkost stěn můžeme rozdělit na dvě skupiny.

  • Metody přímé, kterými zabraňujeme postupu vody zdivem,
  • Metody nepřímé, jimiž odstraňujeme samotný zdroj vlhkosti ještě před stavební konstrukcí.

Metody se zpravidla kombinují. Odstraní se příčina vlhnutí, zahájí se vysoušení a provětrávání. Operace je ještě doplněna o nástřik biocidy pro odstranění plísní.


Tepelná izolace 

Kondenzační zóna konstrukce s vnějším zateplením

Je-li příčinou vlhnutí kondenzace páry z interiéru, je třeba upravit vnitřní prostředí budovy. Zpravidla jde o provedení vnější tepelné izolace, neboť tím se teplota celé konstrukce zvýší a kondenzační zóny se tak posunou mimo zdivo. Více o důsledcích vnějšího zateplení naleznete v našem článku o důsledcích vnitřního a vnějšího zateplení.

Kondenzační zóna u vnějšího zateplení

 

Svislá izolace nopovou folii

Svislá hydroizolace

Další příčinou vlhnutí zdiva je vzlínání vlhkosti od základů, nebo podzemních stěn. Asi nejjednodušším řešením je provedení drenáže při základech. To sestává z vykopání rýhy při stěně až do úrovně základů, vyspádování dna, pokrytí povrchu stěny i dna nopovou fólií, položení perforované drenážní trubky, kterou vodu odvedeme mimo objekt, a zasypání štěrkem.

V tomto případě je třeba dodat, že nopová fólie musí být přetažena až nad terén, aby za ní nezatékalo a mohla tak plnit funkci provětrávané mezery. Vrstvu štěrku při stěně je třeba separovat od okolní zeminy geotextilií, aby nedocházelo k zanášení mezer mezi zrny kameniva.

Podobnou funkci jako drenáž má i separace stěny od zeminy zhotovením odvětrávacího příkopu. Jedná se v podstatě o princip anglického dvorku.

 

Podřezání zdiva pilou

Podřezání zdiva

Nezřídka se potýkáme s vlhkostí vzlínající zpod základů. Zde přichází na řadu různé způsoby, jak vytvořit clonu, která by zabránila vzlínání vody stěnou. Jedná se o vkládání hydroizolace do vodorovné spáry, vzniklé postupným prořezáváním, nebo šachovnicovým vybouráváním zdiva.

 
Izolace nerez plechy

Izolace nerez plechy

Jinou cestou je zarážení nerezových desek do zdiva. Taková metoda je vhodná pro zdivo s průběžnými spárami, nikoliv třeba pro zdivo smíšené. Nehodí se příliš ani v případě, kdy jsou v budově klenby.

 
Chemická injektáž

Chemická injektáž

Zvláštním způsobem, jak vytvořit vodonepropustnou vrstvu je injektážní metoda, kdy jsou do zdiva navrtány kolmé otvory, a jejich prostřednictvím je zdivo napouštěno speciálními roztoky.

 

Větrací kanálky ve zdivu

Samotnému vysoušení zdiva je možné napomáhat větracími kanálky ve zdivu. Jde o systém kolmých vrtů a kanálků, které je propojují a směřují vzhůru od nasávacích otvorů při patě stěny k odváděcím průduchům.

V minulosti se používalo též vysoušení příčnými větracími kanálky (systém Knapen). To je však využitelné jen v případě vyššího obsahu vody, tedy cca nad 4% hmotnostní, neboť jinak mohou být kanálky vlivem kondenzace vzdušné vlhkosti naopak příčinou dalšího vlhnutí stěny.

 

Elektorosmóza

Aktivní elektrosmóza

Velmi zajímavý způsob vysoušení je elektrofyzikální metoda. Na principu elektroosmózy je při ní pomocí elektrod v zemině voda stlačována zpět dolů i s rozpuštěnými solemi.

 

Sanační omítky

Sanační opatření je možné doplnit aplikací tzv. sanačních omítek. Ty nahrazují klasickou omítku, oproti které umožňují lepší vysychání zdiva, neboť jsou difúzně propustné. Díky svému velkému vnitřnímu povrchu vysychání dokonce urychlují a mají dostatečnou kapacitu pro ukládání solí, takže nedochází k porušení omítky. 

 

Přehled sanačních metod
Přímé metody Nepřímé metody
Chránění povrchu zdiva svislou hydroizolací.
 
Úprava vnitřního prostředí stavby.
Dodatečné vkládání hydroizolace do zdiva (do prořezané spáry, vybouraných otvorů; zarážením nerezových desek).
 
Odstranění závad na stavbě (narušené okapní svody,...).
Injektážní metody.
 
Odvodnění přilehlého terénu.
Izolace s provětrávanými vzduchovými dutinami.
 
Odstranění difúzně nepropustných vrstev v okolí stavby (asfalt,..).
 
Větrací kanálky
 
Drenáž pri podzemním zdivu.
Elektrofyzikální metody (elektroosmóza)
 
Vodonepropustné clony v okolí stavby.
Sanační omítky
 
Odvětrávací příkopy.

 

Zdroj obrázků: www.sanace-zdiva.cz, www.saw.cz

 

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (2 reakcí)