{LNG: 'tit-reklama'}

ETICS a zásady jeho realizace

Zateplení fasád lze realizovat formou jednoplášťového, kontaktního, nebo dvouplášťového, provětrávaného systému. Častěji realizovaný kontaktní zateplovací systém (ETICS) je charakterizován celoplošným spojením všech vrstev, a tedy absencí provětrávané mezery. Právě jím se bude následující článek zabývat. Kvalita systému silně závisí na provedení detailů. To však představuje samo o sobě dosti široké téma, a tak jej ponecháme v tomto textu stranou.

Volba tepelně izolačního materiálu

Jako izolant pro ETICS se používají nejčastěji materiály:

  • Pěnový polystyren, který má dobré tepelně izolační vlastnosti a je poměrně laciný – používá se zpravidla všude, kde nejsou na materiál kladeny specifické požadavky.
  • Extrudovaný polystyren, mechanicky i vodě odolný – používá se v místech předpokládaného styku s vlhkostí a zvýšeného mechanického namáhání.
  • Desky z minerálních vláken (dobře zpracovatelné, nehořlavé – používají se z požárních důvodů ve výškách nad 22,5m a pro nehořlavé pásy na fasádách.
  • Korkové desky.
  • Tepelně izolační omítky.

Příprava podkladu ETICS

Povrch stěny, na který se bude připevňovat zateplení, musí vykazovat několik zásadních kritérií. Těmi jsou:

1. Rovinnost povrchu

Nerovnosti nesmí při přiložení dvoumetrové latě přesáhnout hodnoty ±5mm, jsou-li větší, vyrovnáme je vystěrkováním, či vysprávkovou maltou.

2. Čistota

Před lepením izolantu musíme vždy stěnu očistit drátěným kartáčem a následně omést prach, nebo otryskáním tlakovou párou.

3. Suchý povrch

Maximální hodnota objemové vlhkosti pro lepení je 3 %.

4. Únosnost

Je třeba odstranit odpadávající omítku, případné nespolehlivé povrchy opatřit tahokovem.

5. Penetrace

Zpevňuje povrch a zlepšuje adhezi (přilnavost); pokud nezateplujeme novostavbu, musíme jí provádět vždy; v případě stěn pod úrovní terénu penetrujeme speciálním roztokem povrch hydroizolace.

6. Neutralizace

Je potřebná v případě starších staveb a provádí se např. amoniakem.


Kladení desek izolantu

Desky izolantu kotvíme vždy lepením, doplněným případně i mechanickými kotvami, zejména v případě špatného podkladu, nebo zvýšeného namáhání větrem ve vyšších patrech a nadmořských výškách. Minimálním počtem případných kotev jsou 4 na jednu desku (100 x 50 cm). Umístěny jsou vždy dvě v ploše desky a další v místech křížení spár. 

Kontaktní izolace

Typ lepidla je určen tvrdostí a savostí podkladu. Nanáší se buď celoplošně zubovou stěrkou, nebo po obvodu zadní strany desky na její střed pomocí špachtle či zednické lžíce, tak aby lepidlo pokrývalo alespoň 40% povrchu.

Pro další fáze provádění je nutné, aby bylo lepidlo řádně zaschlé. Je tomu tak zpravidla po 4 dnech.

Vrstvy kontaktního zateplovacího systému

 

Zásady kladení desek tepelného izolantu

Při kladení desek je nezbytné dodržovat následující zásady:

  • Desky klademe vždy na vazbu, v ploše fasády i na rozích.
  • Klademe je těsně na sraz, tak že přiložíme desku bočními plochami k spodní a vedlejší zároveň a poté přitlačíme ke stěně. Ne tedy přiložením jedné hrany a následným přiklopením ke zdi. Případné spáry zaplníme klínem stejného materiálu, a to bez lepení.
  • Spáry mezi izolantem nesmí korespondovat se spárami na podkladové konstrukci, například u rozhraní materiálů.
  • V rozích okenních otvorů se nesmí stýkat více desek - je zde deska s vyříznutým ozubem.
  • První řada desek musí být přímá a vodorovná, což zajistíme kovovými ukončovacími profily, které zde zůstanou jako součást ETICS, nebo dočasně přibitou latí.
  • Hlavy kotev zapouštíme do předvrtaných otvorů Ø 6 cm, zazátkujeme materiálem použitého izolantu, seřízneme a přebrousíme.

Povrchová úprava zateplené fasády

Po zbroušení izolantu a jeho očištění nanášíme dvouvrstvou omítku, složenou z jádra a štuku. Nejprve je nanesena stěrková hmota tloušťky cca 3 mm a za čerstva je do ní zapracována síťka ze skleněných vláken.

Má být v horní třetině této jádrové vrstvy, a tak je vpravena do materiálu jen tak, aby již nebyla její barva k rozeznání, ale její struktura ještě ano.

Další vrstva stěrky je již velmi tenká, celková protože slouží jen pro zahlazení povrchu (tloušťka jádra by neměla přesáhnout 3 mm), Pruhy síťky je nutno klást, se vzájemným přesahem 10cm. Přesahování je nutné v případě cementových stěrek provést ještě za vlhka. Po vyschnutí jádrové omítky se provádí štuk. Než vytvrdne, chráníme jej před přímým slunečním zářením, jelikož UV světlo vytváří mikrotrhliny této vrstvy.

Na nárožích a rozích ostění oken a dveří nestačí obyčejná síťka, musíme je opatřit hliníkovými úhelníky, které se mírně zapouští do izolantu, nebo speciální tzv. pancéřovou síťkou. Při rozích oken na fasádě se klade ještě šikmo další pásek síťky. Pancéřovou síťkou opatřujeme i plochy těsně nad terénem, nad chodníkem do výše 2 m. Klademe jí vodorovně bez vzájemných přesahů. Rozhraní pásů přeplátujeme obyčejnou síťkou, nebo se pásy touto síťkou překryjí celoplošně, tloušťka omítky je v těchto místech 5 mm.

 

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (3 reakcí)