autor: Refaglass, Eva Špindlerová, uveřejněno:
13.3.2011
Pěnové sklo je tepelně izolační materiál vyrobený ze surovin používaných při výrobě skla. V současné době se k výrobě čím dál více využívá recyklované sklo. Jedná se o termoizolační materiál s výbornými vlastnostmi využitelný v mnoha oblastech stavebnictví. S výrobou v ČR navíc výrazně klesá jeho cena a rozšiřují se tak možnosti jeho využití.
Tepelná izolace z pěnového skla v plném rozsahu nahrazuje klasické kombinace zažitých tepelně izolačních materiálů používaných ve stavebnictví, jako je polystyren, skelná a minerální vata, keramzit atp.
Vlastnosti pěnového skla
Materiál prakticky nepropouští páru ani nevsakuje vlhkost. Koeficient rozpínavosti je stejný jako v případě oceli či betonu. Pěnové sklo je rovněž velice odolné vůči tlaku, tvarově stálé a nehořlavé. Živostnost materiálu je kvůli výchozí surovině – sklu – téměř neomezená.
Tepelná izolace z pěnového skla se vyrábí a dodává jako štěrk, desky nebo stavební prvky.
Cena pěnového skla
Původně bránila rozšíření této izolace, kvůli nákladnému dovozu, poměrně vysoká cena. Postupem doby se však výroba tohoto materiálu rozšířila i do České republiky, kde se vyrábí z recyklovaného skla, které je zpracováno na skleněné střepy a následně na skleněnou moučku. Skleněná moučka je základem pro výrobu pěnového skla.
Cena tepelné izolace z pěnového skla tak výrazně klesla na hodnotu, kde může konkurovat ostatním tepelně izolačním materiálům. Ceníková cena se nyní pohybuje kolem 1.050 Kč / m3, což je cena srovnatelná například s keramzitem a jedná se o 1/3-1/4 ceny extrudovaného polystyrenu (XPS).
Výhody pěnového skla
| Vlastnosti |
Popis |
| Tepelně izolační vlastnosti |
Sklo dokonale zabraňuje propustnosti chladného či teplého vzduchu z okolí. |
| Vysoká pevnost v tlaku (11 t / m2) |
V zabudovaném stavu se pěnové sklo vzájemně propojí a dosáhne vynikající tvarové stability. |
| Nenasákavost a mrazuvzdornost |
Uzavřené buňky zajišťují absolutní nepropustnost zrna |
| Nízká objemová hmotnost |
150 kg/m3. Jedná se o hmotnost sypaného materiálu, je to 1/10 až 1/20 váhy kamenného štěrku. |
| Odolnost vůči vnějším vlivům |
Nepřijímá ani nevylučuje žádné škodlivé látky, je odolné vůči chemickým i mechanickým vlivům (povětrnostní podmínky, hmyz, hlodavci apod.) |
| Nehořlavost |
Bod měknutí je nad 700°C, řadíme jej do třídy stavebního materiálu A1. |
| Trvanlivost |
Pěnové sklo je vysoce odolné vůči stárnutí. |
| Zdravotní nezávadnost |
Materiál nevylučuje žádné škodlivé látky vůči zdraví ani životnímu prostředí. |
Technické parametry izolace z pěnového skla
| Veličina |
Hodnota |
| Součinitel tepelné vodivosti |
0,06 λ [(W/m.K)] |
| Objemová hmotnost |
150 [(kg/m3)] |
| Měrná tepelná kapacita |
850 c [(J/kg.K)] |
| Vrstva 20 cm |
|
| Součinitel prostupu tepla U |
0,37 [W/(m2.K)] |
| Tepelný odpor vrstvy R |
2,66 [(m2.K)/W)] |
| Vrstva 40 cm |
|
| Součinitel prostupu tepla U |
0,18 [W/(m2.K)] |
| Tepelný odpor vrstvy R |
5,33 [(m2.K)/W)] |
Možnosti použití ve stavebním průmyslu
- Pozemní stavby – náhrada za extrudovaný polystyrén, obvodové izolace a drenáže
- Střešní systémy – odlehčený tepelně izolační materiál pro průmyslové střechy, zelené střechy a terasy
- Podzemní stavby – tunely, zásepy, izolace nádrží, vodojemů, drenáže
- Přestavby – odlehčený tepelně izolační materiál pro klenby, mezistropní prostory
- Inženýrské stavby – násypový materiál pro konstrukce mostních opěr, odlehčení a stabilizace povrchů
- Dopravní stavby – lehký násyp v silničním/žAelezničním stavitelství, stabilizace problematických podloží
Malý slovníček pojmů
| |
Tepelný most |
Místo, kde dochází k zvýšenému uniku tepelné energie. (např. překlady, ostění oken, železobetonové věnce apod.)
V zimě má tepelný most v interiéru chladnější povrch, v exteriéru naopak teplejší povrch než okolní konstrukce.
Cílem je zamezit úniku tepla, tzn. přerušení tepelného mostu. |
| |
|
|
U
[W/(m2.K)] |
Součinitel prostupu tepla |
Udává tepelně izolační vlastnosti jednotlivých konstrukcí
Čím nižší hodnota U, tím má konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti.
Celková hodnota U není pouze součtem hodnot jednotlivých materiálů konstrukce, ale jeho součástí jsou i tepelné mosty a tepelné vazby mezi jednotlivými vrstvami konstrukce.
Součinitel U je dán vztahem U = 1/R
(příklad: pěnový polystyren má odpor tepla R = 5 m2K/W, součinitel prostupu tepla má potom hodnotu U = 1/5 = 0,2 W/m2K) |
| |
|
|
R
[(m2.K)/W)] |
Tepelný odpor vrstvy, konstrukce |
Schopnost materiálu, konstrukce zadržet teplo
Čím vyšší hodnota R, tím lépe materiál izoluje |
| |
|
|
λ
[(W/m.K)] |
Součinitel tepelné vodivosti |
Schopnost materiálu vést teplo (za jakou dobu projde teplo daným materiálem)
Čím nižší hodnota λ, tím lépe materiál izoluje
(tím nižší je rychlost prostupu tepla) |
| |
|
|
Rd
μ |
Difúzní odpor zdiva
a
Faktor difúzního odporu
|
Schopnost zdiva propouštět vodní páry
Čím nižší hodnota Rd, tím konstrukce lépe „dýchá“
Čím nižší hodnota μ, tím lépe konstrukce „dýchá“
Hodnota difúzního odporu je dána vztahem Rd= μ * d,
kde d je tloušťka zdiva v metrech
(příklad: 0,1m tlustá stěna z plných cihel (μplná cihla = 9) Rd = 0,1*9 = 0,9) |
| |
|
|
|
Akumulační schopnost konstrukce |
Schopnost konstrukce ukládat teplo.
Konstrukce tak napomáhá udržet přirozené klima v interiéru. Akumulační schopnost v teplých dnech zabraňuje přehřátí, v chladných dnech vychladnutí
Obecně, čím větší tepelný odpor R konstrukce, tím má horší akumulační schopnost
Teplo lépe akumulují masivnější (těžší) materiály.
(např. plné pálené cihly mají lepší akumulační schopnost než pórobetonové tvárnice)
|
| |
|
|
[(kg/m3)] |
Objemová hmotnost |
Hustota materiálu
Vypočítává se poměrem hmotnosti ku objemu tělesa |
| |
|
|
c
[(J/kg.K)] |
Měrná tepelná kapacita |
Množství tepla, které je třeba dodat 1 kg materiálu, aby se ohřál o 1 °C
Čím nižší c, tím méně tepla potřebuje materiál k ohřátí
|
| |
|
|
Zdroj: Refaglass.cz