iSTAVITEL.CZ

Při vnitřním zateplení se teploty na původním vnitřním povrchu konstrukce blíží spíše teplotě vnějšího vzduchu. Například nulová teplota, která je u konstrukce bez zateplení v nejchladnějších zimních dnech (dále jen v zimním období) zhruba uprostřed konstrukce (obr. Konstrukce bez zateplení), se při vnitřním zateplení přesouvá až na rozhraní mezi původní konstrukci a vnitřní zateplení (obr. Důsledky vnitřního zateplení). Původní konstrukce se tedy výrazně podchlazuje. V letním období dochází při vnitřním zateplení obdobně k nadměrnému přehřívání celé původní konstrukce. Tyto extrémní teploty se pak mohou velmi snadno v místech tepelných mostů přenášet na vnitřní povrch. Uvedené změny teplot, jakož i většina dále popisovaných dějů je znázorněna na obrázku.

Při vnějším zateplení je situace opačná - tepelná izolace chrání původní konstrukci před teplotními výkyvy vnějšího prostředí, teplota konstrukce se ustálí na úrovni blízké vnitřnímu prostředí v zimě se neprochlazuje a v létě se nepřehřívá (obr. Důsledky vnějšího zateplení). To platí i o vnitřních povrchových teplotách navazujících vnitřních stěn, příček a stropů.

Dříve se v laických poradnách často doporučovalo řešit problémy s vnitřním orosováním obvodových stěn a plísněmi na jejich vnitřním povrchu doplněním odsazené vnitřní předstěny, odvětrané dovnitř. Toto řešení není dobré, vede pouze k zakrytí problému a ve skutečnosti k jeho zhoršení. Za předstěnou plísně bují dále,  sice skrytě, avšak v podstatně větším rozsahu a se závažnějšími následky. Zplodiny z plísní, které způsobují alergie, se ve větším množství šíří nadále do obývaného prostoru. Navíc při této úpravě není možné opakovaně likvidovat skrytou plíseň chemickými prostředky.

Teplotní dilatační pohyby 

Vlivem teplotní roztažnosti materiálů dochází při změnách teplot k roztahování a smršťování konstrukce - vznikají tzv. teplotní diIatační pohyby. (rozdíly teplot, které působí na konstrukci můžete vidět na barevně zvýrazněných plochách, pozn. red.)

Vnitřní zateplení

Při vnitřním zateplení jsou tyto pohyby větší kvůli již zmíněným nadměrným změnám teplot v původní konstrukci v průběhu roku. Původní konstrukce se tady více rozpíná a smršťuje, což samozřejmě více namáhá jak ji, tak všechna její napojení na další konstrukce. To je nebezpečné z hlediska její trvanlivosti a vzniku poruch.

Vnější zateplení

U vnějšího zateplení dochází k opačnému účinku - teplotně zklidněná původní konstrukce získává rezervu v únosnosti vlivem menšího namáhání teplotními dilatačními pohyby.

 

Tepelná akumulace

Je doloženo, že v našich klimatických podmínkách lze využitím tepelné akumulace budov zajistit až 15% úsporu tepla na vytápění oproti budovám bez tepelné akumulace.

Vnitřní zateplení

Při vnitřním zateplení lehká tepelná izolace odcloní hmotné vrstvy původního pláště, které měly vyšší tepelně akumulační schopnost. Místnosti pak rychleji a více vychladnou po přerušení dodávky tepla (což je nevýhoda), avšak lze je rychleji vyhřát (což je výhoda, zejména pro občasně užívané objekty). V přechodných obdobích nelze využít sluneční zisky. To způsobuje prodloužení otopného období nebo tepelnou nepohodu při jednotném zahájení otopného období.

V letním období má nižší tepelná akumulace konstrukcí v místnosti za následek rychlejší přehřívání vnitřního prostoru, a tím tepelnou nepohodu. Snaha o následné odstranění tohoto jevu vede k používání energeticky i finančně náročné klimatizace, která by jinak u rozumně řešených staveb nebyla v našich klimatických podmínkách nutná.

Vnější zateplení

Při vnějším zateplení se tepelně akumulační schopnost obvodové konstrukce prakticky nemění; takto zateplené stavby lze běžně provozovat s tepelnou pohodou i v letním období.

Tepelné mosty

Vnitřní zateplení

Podél ukončení vnitřního zateplení způsobují navazující konstrukce prakticky vždy neodstranitelné tepelné mosty -  je zde nemožné dodržet zásadu celistvosti tepelně izolační obálky budovy. Vedením tepla navazujícími konstrukcemi kolem boků tepelné izolace se sníží povrchová teplota na úroveň blízkou nízké teplotě pod tepelnou izolací. Tím vzniká na hraně s navazující konstrukcí riziko kondenzace vodní páry a následně dalších poruch vlivem vlhkosti včetně nárůstu plísní. Pro vnitřní zateplení obvodové konstrukce je tedy charakteristické, že vlastní zateplená plocha konstrukce je bez poruch, ale navazující konstrukce vykazují výraznou změnu  bují zde nejhustší porost plísní. Uvedená porucha se svým vlastním působením postupně rozšiřuje.

Tepelnými mosty ve vnitřní tepelné izolaci jsou také všechny kovové předměty do ní zapuštěné, jako jsou konzoly nesoucí či přidržující otopná tělesa, nadokenní nosiče záclon. úchyty pro obrazy či přidržující rostliny, připevnění různých polic a jiných bytových doplňků.

Další tepelné mosty vznikají narušením měkké vnitřní tepelné izolace. Vyskytují se v ní i drážky pro instalační rozvody. K těmto úpravám láká snadnost opracování tepelné izolace. Často k nim dochází po změně uživatelů, kdy noví uživatelé již nebývají poučeni o rizicích spojených s narušením tepelné izolace. Zejména elektrické instalace v tomto případě představují nebezpečnou úpravu.

Tepelnými mosty také uniká více tepla z vnitřního prostředí. Neodstranitelné tepelné mosty ve vnitřní tepelné izolaci způsobí, že se obvykle nedosáhne očekávané snížení spotřeby energie na vytápění.

Vnější zateplení

Vnější zateplení naproti tomu umožňuje bezpečné provedení souvislé tepelně izolační obálky budovy s vyloučením tepelných mostů.

Text byl redakčně upraven

Zdroj převzatých a upravených obrázků: ŠÁLA, Jiří, MACHATKA, Milan. Zateplování v praxi : Provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů. 1. vyd. U Průhonu 22, Praha 7 : Grada Publising a.s., 2002. 108 s.