{LNG: 'tit-reklama'}

Materiály střešních oken

V mnoha rodinných domech se dnes již běžně setkáme s obytným podkrovím. Stále také stoupá nabídka podkrovních bytů ve starší i nové výstavbě. Z hlediska tepelné pohody je obytné podkroví náročné na správné zateplení i na kvalitu a tepelnou prostupnost ostatních komponent. Střešní okna jsou prvek, bez kterého se v takovém interiéru neobejdeme.


Při správném osazení a rozmístění střešních oken dosáhneme rovnoměrné hladiny osvětlení a zajistíme optimální výhled. Střešní okna nejsou však jen prvkem funkčním, ale i prvkem dekoračním, který o mnoho pozvedne vzezření každého podkrovního prostoru. Z hlediska osvětlení je použití střešních oken o mnoho efektivnější, než například oken vikýřových.

Při výběru a především montáži oken musíme být velice pečliví a nároční, protože každé střešní okno je de fakto slabinou střešního pláště z důvodu úniku tepla. Navíc jde o stavební prvek umístěný na velice exponovaném místě, vystavený vysokým výkyvům teplot i extrémním povětrnostním podmínkám. Důraz je proto kladen jak na kvalitu zasklení, tak na kvalitu a materiál rámu.

Pro zajištění optimální životnosti musíme střešní okna vhodně udržovat a dbát na jejich správné seřízení. Neopomenutelnou součástí jsou také clonící komponenty běžně nabízené ke všem typům oken, které zajišťují optimální světelnou i tepelnou pohodu v každém interiéru.

Materiály střešních oken

Donedávna se jako materiál pro výrobu střešních oken používalo výhradně dřevo. V posledních několika letech se na trhu objevily i plastové a poplastované profily. Ty by měli vyřešit některé problémy, které s dřevěnými okny nastávaly. Dřevo, ze kterého se střešní okna vyrábějí, dokáže jen stěží odolat časté přítomnosti zkondenzované vody v místnostech jako je koupelna nebo kuchyně. V prostorech s vyšší relativní vlhkostí se však neustálému srážení kapek vody na chladném povrchu skla ubránit nedokážeme.

Dřevěná střešní okna jsou však stále nejpoužívanější variantou. K jejich výrobě se používá borovicové dřevo, které někteří výrobci občas nahrazují levnějším dřevem smrkovým. To ale pro konstrukci střešních oken není vhodné, proto byste si na druh dřeva měli dát rozhodně pozor.

Stejně jako fasádní okna se střešní okna vyrábí z tzv. europrofilů, tedy lepených hranolů, které zaručují stabilitu nosné konstrukce okna. Povrchová úprava je zajištěna několika vrstvami akrylového nebo PUR – akrylového laku. Někteří výrobci provádí před nátěrem profilů hloubkovou penetraci dřeva, která zvyšuje odolnost profilů proti vlivům ovzduší.

Okna vystavená vysoké vzdušné vlhkosti mohou být opatřena voděodolným lakem, nebo dokonce poplastována. Sebelepší penetrace nebo nátěr však není schopen odolávat vysoké vlhkosti dlouhou dobu ani při správném dodržení všech zásad větrání. Za několik let tak bude nutné okno opravit – demontovat, zbavit zbytků starých nátěrů a opatřit nátěry novými.

Relativní novinkou na trhu jsou střešní okna celoplastová. Ta jsou oproti oknům dřevěným v podstatě bezúdržbová. Opětovné kondenzování vzdušné vlhkosti nosnou konstrukci okna nijak nezatěžuje a při pohledu z exteriéru v podstatě mezi celoplastovými a dřevěnými okny nevidíme rozdíl.

Střešní okna je samozřejmě nutné lemovat a oplechovat. K tomu se nejčastěji používá hliník, pokud to vyžaduje architektonický návrh, pak titanzinek nebo měď. Tyto varianty jsou pak samozřejmě nákladnější.

Energetická náročnost střešních oken

Střešní okno má mnohem větší tepelnou propustnost, než střešní plášť. Proto se většina výrobců snaží co nejvíce snížit hodnotu součinitele prostupu tepla "U" a to jak použitím speciálních druhů zasklení, tak stále lepším provedením nosné konstrukce křídla i samotného rámu. Obvykle se hodnota U celého střešního okna pohybuje v hodnotách mezi 1,3 – 1,5 W/m2K. Do pasivních budov lze pořídit také okna s hodnotou až 0,6 W/m2K, je ale nutné počítat s menšími rozměry oken.

Střešní okna se dnes běžně zasklívají izolačními dvojskly, širokými 3 – 4 mm, mezera mezi nimi je široká 16 – 18 mm a bývá vyplněna inertním plynem. Někdy je vnitřní strana skla ještě pokovena emisní vrstvou, která brání průchodu tepla do interiéru. Je možné si připlatit i za skla tvrzená (pokud chcete, aby byla odolnější), bezpečnostní nebo skla protihluková. Někteří výrobci dnes nabízejí i použití izolačních trojskel, což ale zvedne cenu střešního okna o několik tisíc a celková úspora energie není tak velká, aby se tato investice vyplatila.

Střešní okna se často používají v kombinaci se solárními nebo fotovoltaickými panely, které většinou zhotovují stejní výrobci a jejich vzhled se tak příliš neliší od samotných střešních oken. Jejich použití je jak ekonomické tak ekologické, protože využívá k výrobě elektrického proudu a k ohřevu teplé vody obnovitelný zdroj energie.

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)