{LNG: 'tit-reklama'}

Návod na pokládání plovoucí podlahy

V současné době se plovoucí podlahy stávají stále oblíbenějšími, je to díky vzhledu, jejich příznivé ceně a snadné pokládce. Trh s podlahovými krytinami nabízí na výběr z několika materiálů. Každý materiál má své klady i zápory, jak se v nabídce orientovat, proč je tak položení plovoucí podlahy snadné a co to obnáší? To se dočtete v následujícím článku.

Materiál podlahy

Plovoucí podlahy nejvíce využívají laminát nebo dřevo. Laminátové podlahové díly mají různé grafické motivy, od dřeva až po dlažbu. Díky široké barevné a vzorové škále je použitelná prakticky kdekoliv. Laminátová podlaha je odolná s dlouhou životností a nízkou pořizovací cenou.

Dřevo je tradiční přírodní materiál na výrobu podlah. S neomezeným množstvím dřevěných vzorů a unikátností je stále často vyhledáváno. Jeho vůně a možnost renovace, dřevěná podlaha má několik vrstev, které se dají opětovně opracovávat, hraje větší roli než pořizovací cena, která je vyšší než u jiných podlahových krytin. Dřevěné podlahy jsou háklivé na vodu, proto nejsou vhodné do koupelen nebo kuchyní.

U dřevěných podlah je možnost výběru položení. Jednodušším a méně pracným je pokládka za pomocí plovoucího systému. Ten je méně časově náročný a není potřeba odborníků. Dřevěná plovoucí podlaha je tak cenově přijatelnější.

Druhou možností jsou masivní dřevěné podlahy. Ty se celoplošně lepí k podkladu a fixují ke zdi, instalace je tedy náročnější. Výhodou ovšem je, že se dají renovovat a pravidelně po 8 letech obrušovat, pro získání původní barvy a svěžesti.

Co bude potřeba?

  • parkety, laminátové desky
  • protihluková folie
  • parotěsná folie
  • kladivo
  • pila
  • distanční klínky
  • dotahovací hák
  • skládací metr

Příprava pokládky

Při nákupu podlahy a jejím dopravením je potřeba dodržet následující postup:

  • Obal nesmí být porušený, než se s podlahou začne pracovat.
  • Podlaha se musí nechat aklimatizovat v prostoru, kde bude položena (2 – 3 dny).
  • Balík musí být položen na rovném, suchém a pevném povrchu.
  • Balík by měl být veprostřed místnost, aby na něj nepůsobila vlhkosti zdí.

Nejdůležitější je mít dokonale připravený podklad. Měl by být zbavený veškerých nečistot, bez kamínků, drobných částic nebo zbytků podkladu, ideální je prostor vysát. Pro lepší přilnutí se používá penetrační roztok. V případě nerovností, které jsou větší než 2 mm, je potřeba podklad vyrovnat za pomoci vyrovnávací stěrky.

Pokládání podlahy

Na připravený podklad se umístí parotěsná folie proti vzlínavosti vlhkosti. Následuje protihluková folie, která zabraňuje kročojovému hluku, která současně vyrovná zbylé nerovnosti. Nejčastěji se využívá mirelon, starlon, hobra.

Před samotným pokládáním podlahy je potřeba mít to dokonale promyšlené, odkud kam se bude pokládat. Doporučuje se začít od místa, kde v místnosti dopadá slunce, nebo zleva doprava. První tři řady jsou nejdůležitější, začíná se spojením zámku na kratší straně, pomoci se dá kladívkem, aby zámek přesně zapadl. Tak došlo ke spojení i bez lepidla.

Jelikož plovoucí podlaha není nijak kotvená, je potřeba ji nechat u stěny potřebný prostor tzv. dilatační spáry, ty by měly být zpravidla kolem 10 mm, lze si je uhlídat za pomocí distančních klínků. Díky tomu se při změně počasí podlaha nezačne kroutit. Při pokládání plovoucí podlahy je potřeba pokládat díly jako cihly, tedy druhá řada začíná polovinou délky dílu.

Závěr

Poslední díly řady se vždy utahuje za pomocí dotahovacího háku, je potřeba dát pozor na dilatační mezeru. Poslední řada většinou nevyjde na celou šířku dílu, tak je potřeba díl na potřebnou šířku upravit. I poslední řada se utahuje dotahovacím hákem.

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)