{LNG: 'tit-reklama'}

Sponzor článku

Grada Publishing

Grada Publishing - logo
Důležitou součástí nakladatelské strategie je přinášet odborníkům a širší odborné veřejnosti aktuální znalosti a informace ze všech oborů a oblastí jejich činnosti, znalosti v maximální odborné kvalitě, včas, v optimální formě ...
Přejít na detail firmy

U Průhonu 22, 17000 Praha 7

Doporučujeme

Firmy z oboru

Časté příčiny trhlin v omítkách

V posledních dvaceti letech prošlo také tradiční omítkářské řemeslo prudkým vývojem vyvolaným novými zdicími materiály, zvýšenými požadavky na rychlost, kvalitu a technické vlastnosti konstrukcí a jejich povrchových úprav. Mnohdy jsme překvapení širokou nabídkou více či méně vhodných speciálních omítek a malt, které jsou určené i pro běžné použití. Tento vývoj sebou však přináší celou řadu problémů - asi každý si všiml např. překvapivých trhlinek na některých nově postavených domech a vilách.

Trhlinky

Nejčastějším projevem závad omítek jsou trhlinky. Mnohdy jsou pouze vlasové, bez podstatného vlivu na kvalitu stavby, ale i přesto vyvolávají větší obavy než zásadnější chybně provedené detaily (sokl, okenní ostění). Druhým nedostatkem je vlhkost. Přes neustále se zvyšující kvalitu materiálů i pracovních postupů je prakticky nemožné absolutně vyloučit vznik trhlinek při omítání. Je proto vždy nutno určit:

  • zda jsou trhliny stavební závadou či nikoli
  • příčiny vzniku trhlin

Při průzkumu omítek a návrhu opravy samozřejmě musíme posuzovat stav omítek a návrh materiálů používaných k opravě v širších souvislostech, a to zejména s ohledem na stavební fyziku ve spojení s vlhkostí a paropropustností omítek.

Celou problematiku trhlin velmi podrobně zpracovává směrnice WTA 2-4-94 Hodnocení a sanace fasádních omítek s trhlinami. V jednotlivých částech tento předpis popisuje hodnocení a rozdělení trhlin, průzkum podkladu a sanační metody.

 

Hlavní typy trhlin

Je třeba rozlišovat mezi trhlinami způsobenými stavební konstrukcí, které se teprve sekundárně propisují skrz vrstvu omítky (konstrukčně podmíněné trhliny) a mezi trhlinami, které jsou výhradně ve vrstvě omítky (omítkou podmíněné trhliny).


Trhliny způsobené konstrukcí stavby

Konstrukčně podmíněné trhliny vznikají v důsledku změn polohy, tvaru nebo objemu konstrukce po jejím omítnutí. Obvykle jsou velmi dobře rozpoznatelné, neboť pravidelně prokreslují závadu v konstrukci (např. pravidelné svislé "dilatační" trhlinky po celé výšce zdi, prokreslení tvárnic na fasádě apod.). V zásadě je možné rozlišit dva druhy konstrukčně podmíněných příčin vzniku trhlin:

1. Příčiny trhlin v již omítnutém zdivu (podkladu omítky)

Sem patří především změny objemu (smršťování, bobtnání, např. vysycháním nebo navlhnutím podkladu, teplotní délkové změny atd.).

2. Příčiny trhlin v konstrukci

Sem patří změny polohy, tvaru nebo objemu nosné konstrukce nebo omítnuté konstrukce, například délkové změny způsobené sedáním, změny tvaru způsobené průhybem atd.

 

Příčiny vzniku trhlin v podkladu

  • vlhkostní nebo teplotní změny objemu podkladu omítky (např. vlhké desky z dřevité vlny, vlhký pórobeton);
  • rozdílné stavební materiály v podkladu s různou nasákavostí, pevností, roztažností a dalšími stavebně fyzikálními vlastnostmi;
  • nerovnosti podkladu, které jsou příčinou skokových změn tloušťky omítek (např. nedostatečně vyplněné široké ložné spáry).

Riziko poškození lze v těchto případech snížit pouze tehdy, když se před omítáním nebo v jeho průběhu provedou doplňková technická opatření (např. vyztužení jádrové nebo vrchní omítky, zastěrkování síťoviny, nosič omítky s částečným oddělením od podkladu, dilatační spáry v omítce).

Projektant by měl v návrhu již zohlednit možná rizika z hlediska podkladu pro omítání, přesto leží hlavní odpovědnost na prováděcích firmách, které musí zdivo před omítáním důkladně zkontrolovat a prověřit technickou i technologickou správnost omítkového systému.

 

Příčiny trhlin v konstrukci

Stavební konstrukce mohou po omítnutí podléhat změnám polohy, tvaru nebo objemu. Důsledkem těchto změn je tvorba trhlin v konstrukci a tím také v omítce.

Krátké lhůty výstavby a nedostatečné vyschnutí hrubé stavby toto riziko významně zvyšují. Při trhlinách, jejichž jedinou a neodstranitelnou příčinou je příliš rychlý postup výstavby, jsou náklady na opravu těchto trhlin součástí stavebních nákladů.

Tímto druhem přetvoření jsou například průhyby stropů a překladů, délkové změny betonových konstrukcí (kruhové kotvy, stropy), sedání základů, smršťování, lámání a teplotní deformace nosných stěn a sloupů. 

Typické trhliny podmíněné omítkou

Vzniku konstrukčně podmíněných trhlin nelze za běžných podmínek, s vynaložením průměrných nákladů a při dodržení obecně uznávaných stavebně technických zásad, vždy s jistotou zabránit. Tam, kde je možné vznik trhlin předpokládat, musí tento problém řešit architekt nebo projektant nosné konstrukce. Použitím nejrůznějších opatření během omítání není zpravidla možné zabránit tomu, aby se trhliny vzniklé v nosné konstrukci neprojevily také v omítce. Tato rizika vzniku trhlin zpravidla omítající firma nemůže s použitím běžných postupů rozpoznat.

Omítkou podmíněné trhliny jsou způsobeny nesprávným složením nebo zpracováním omítky.

Příčiny těchto trhlin jsou buď ve zpracování omítky, nebo v materiálu. Trhlinky mají typický vzhled, podle něhož lze dobře rozpoznat příčinu.

Typické trhliny podmíněné omítkou

 


Kapsové trhliny

Krátké, převážně vodorovně probíhající trhliny o délce 10-20 cm. Tyto trhliny jsou široké cca 3 mm.

V oblasti dolní plochy trhliny může být omítka oddělená od podkladu. Kapsové trhliny vznikají v ještě plastické maltě za těchto předpokladů.

Kapsové trhliny
  • pokud je vrstva omítky příliš silná (v jedné vrstvě);
  • při špatné přilnavosti k podkladu (např. při nedostatečně nasákavém nebo mokrém podkladu omítky);
  • v případě příliš dlouhého nebo příliš intenzivního hlazení povrchu omítky;
  • při měkké konzistenci malty.
Kapsové trhliny


Smršťovací trhliny (v čerstvé omítce)

Smršťovácí trhliny v čerstvé omítce

Trhlinky jsou síťovitě rozloženy, dosahují při průměrné vzdálenosti cca 20 cm tloušťku do cca 0,5 mm. Jen zřídka dosahují až k podkladu. Vznikají 1-2 hodiny po nanesení omítky. Vzniku těchto trhlin zabráníme vhodným ošetřením omítky, které zamezí příliš rychlému vyschnutí jejího povrchu. Tento typ trhlin v jádrové omítce neovlivňuje kvalitu omítky, zejména pokud šířka omítky nepřekračuje 0,1 mm. Trhlinky vyspravujeme obvykle vrstvou štuku nebo jinou tenkovrstvou omítkou.

Smršťovací trhliny v čerstvé omítce


Smršťovací trhliny (ve tvrdé omítce)

Smršťovací trhliny v tvrdé omítce

Nejtypičtějším tvarem těchto trhlinek je tzv. "Y forma", přičemž "Y" mohou být spojeny tak, že vytvářejí síť. Smršťovací trhliny jsou nejčastějším případem poruch vzniklých nesprávnou technologií omítek. Mohou zasahovat až k podkladu. Vznikají převážně v době 1-2 měsíců po dokončení omítek, někdy se mohou projevit i po půl roce. V oblasti trhlinových ploch může docházet k oddělování omítky od podkladu. Tyto trhliny se mohou tvořit, pokud:

Smršťovací trhliny ve tvrdé omítce
  • omítkový systém není vhodný vzhledem k podkladu (příliš velké rozdíly pevností nebo příliš velká tloušťka omítky);
  • samotná skladba omítkového systému není vhodná (příliš velké rozdíly v pevnostech jednotlivých vrstev nebo příliš velké tloušťky jednotlivých vrstev omítky);
  • omítka není dostatečně spojena s podkladem (např. vrstvička prachu nebo špíny na zdivu před omítáním);
  • nebyly dodrženy doby zrání (tvrdnutí) - smršťování podkladní omítky ještě nebylo ukončeno, když byla nanášena vrchní omítka.


Mastné trhliny

Jsou krátké vlasové trhliny, které zasahují pouze povrch omítky. Mohou vznikat například na minerálních dekorativních omítkách se strukturovanou zrnitostí. Obdobné vlasové trhliny vznikají také v důsledku vyššího obsahu pojiva na povrchu omítky a jsou podmíněné použitým omítkovým systémem. Nepředstavují žádnou vadu.

Zbývající skupina trhlinek je kombinací předchozích dvou. Trhliny podmíněné omítkou nebo konstrukcí rozdělujeme na dvě hlavní skupiny:

1. Rohové (vrubové) trhliny
Rohové (vrubové) trhliny

Trhliny navazují diagonálně na rohy pravoúhlých otvorů v omítce nebo zdivu. Rohové trhliny vznikají v důsledku koncentrace napětí v koutech otvorů v omítkách nebo stěnách. U zdiva vznikají tato napětí převážně v důsledku přetvoření podkladu omítek. U sendvičových tepelně-izolačních systémů se může jednat také o omítkou podmíněné trhliny (pokud chybí diagonální armování v koutech).

Rohové (vrubové) trhliny

 

2. Spárové trhliny
Spárové trhliny

Trhliny tvoří pravidelný obrazec, který připomíná průběh ložných spár zdiva. Svisle orientované trhliny mezi dvěma ložnými spárami mohou jít i místem, kde je pod omítkou zdicí prvek. Trhliny bývají široké cca 0,05-0,15 mm. Příčiny spárových trhlin mohou spočívat jak v podkladu, tak ve zpracování omítky.

Spárové trhliny

 

 

Sanace povrchu dle typu poruchy
Příčina Příčina Typická technologie sanace povrchu
poruchy odstraněna radikální šetrná
Vlhkost ano sanační omítkový systém, trvalá oprava odsolení původní omítky, doplnění malby, možné následné lokální poruchy
 
  ne sanační omítkový systém, eventuálně odsolení zdiva, nižší životnost
 
viz výše, dle míry zatížení však až neúčinné a nevhodné
Narušená statika ano nová omítka (systém), vyztužení povrchu omítky v kritických místech tmelení trhlin a prasklin, oprava malby, eventuálně tenkovrstvá stěrka
 
  ne nová omítka s přiznáním poruchy (dilatace), výjimečně většinou pouze provizorní oprava malby
 
Stáří (dožití) ano nová omítka odpovídající technologie dle typu zdiva -
 
  ne - restaurování a zpevňování historických omítek a maleb
 
Nesprávná technologie omítky ano nová omítka, odpovídající technologie dle typu zdiva -
  ne nová vrstva omítky přikotvena ke zdivu (zřídka - např. nosič omítky)
 
provizorní tmelení trhlin a prasklin, oprava malby

 

Text byl redakčně zkrácen

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)