{LNG: 'tit-reklama'}

Pasivní dům a jeho specifika

V současné době se v České republice začíná ve značné míře prosazovat nízkoenergetické stavění, s kterým se objevují i nové odborné termíny. Jak je to tedy s nízkoenergetickými budovami?

 

 

 

Za nízkoenergetický dům můžeme obecně považovat dům s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/m2a. Pasivním domem je potom stavba, která má tuto hodnotu menší nebo rovnu 15 kWh/m2a. Pokud je tato hodnota menší než 5 kWh/m2a, hovoříme o nulovém domě, který se ovšem zatím vyskytuje pouze zřídka. Pro porovnání s ostatní výstavbou můžeme uvést, že podle aktuálních požadavků je roční měrná potřeba tepla na vytápění pro novostavby asi 80 – 140 kWh/m2a a u starších budov je to dokonce často dvojnásobek.


Znaky pasivního domu

Chceme-li však postavit pasivní dům, musíme vzít v úvahu kromě vytápění také všechny další významné součásti energetické bilance budovy, jako je ohřev teplé vody, elektrické spotřebiče, chlazení apod.


Základními znaky pasivního domu jsou:

  • orientace hlavní prosklené fasády k jihu, čímž ochráníme dům od sálavého tepla a užitím správných stínících prostředků zabráníme přehřívání budovy v letních měsících
  • kompaktní tvar bez zbytečných výčnělků, díky kterému dosáhneme co nejmenšího množství tepelných mostů.
  • špičková izolační okna
  • kvalitní tepelná izolace
  • vzduchotěsnost domu
  • řízené větrání s rekuperací tepla, díky kterému máme zajištěn neustálý přísun čerstvého čistého vzduchu, který má upravenu nejen teplotu, ale také vlhkost a je zbaven většiny mikroorganismů a prachu. Rekuperace je proces, při kterém teplý odváděný vzduch předá ve výměníku teplo chladnému přiváděnému vzduchu, aniž dojde k jejich smíchání.

Konstrukční systémy pasivních domů

Ekologický pasivní dům

Prvním krokem, který musíme učinit, při stavbě pasivního domu, je volba konstrukčního systému, tedy volba mezi klasickou stavbou a dřevostavbou. Oba systémy mají své pro a proti.

Dřevostavba dokáže zajistit dostatečnou izolační schopnost při malé tloušťce stěn, nevyžaduje příliš staticky únosné základy, její výstavba je rychlá, méně pracná a obvykle levnější. Na druhou stranu má ale horší akumulační schopnosti, což znamená, že se dřevostavby oproti zděným stavbám rychleji ohřívají a chladnou, čemuž musíme zabránit dalšími úpravami povrchů.

Kvůli snaze vytvořit co nejméně tepelných mostů a zmenšit podíl ochlazovaných ploch vůči objemu musí mít dům co nejjednodušší tvar. Nejlepší variantou je plochá nebo pultová střecha bez arkýřů a vikýřů.


Tepelná izolace pasivních domů

Nejvíce pozornosti musíme věnovat tepelné izolaci domu. Pro pasivní dům nevyhoví jednovrstvá konstrukce, tudíž musí být navržena konstrukce sendvičová, u které je co nejtenčí nosná konstrukce a k ní je přidávána silná izolační vrstva, která je u podlahy nad terénem silná přibližně 20 – 25 cm, ve stěnách 35 cm a ve střeše 40 cm.


Tepelně izolační okna

Další důležitou částí pasivního domu jsou okna, na kterých se nesmí šetřit. Kvalitu oken zajišťuje zasklení izolačním trojsklem nebo dvojsklem se speciální fólií Heat mirror, izolovaný rám okna, kvůli přerušení tepelného mostu, těsnost všech okenních spár a správná montáž.

V ideálním případě by měla mít jižní fasáda prosklenou plochu do 40%, severní fasáda by měla být bez oken a západní a východní fasáda s omezenými okny. Jižní prosklenou fasádu je potom třeba chránit stíněním proti nadměrnému slunečnímu záření. Nejlepší a nejúčinnější je stínění z venkovní strany. Při použití vnitřních žaluzií zůstává totiž část tepla v interiéru, což vede k přehřátí.

 

Závěrem lze tedy říci, že bydlení v pasivním domě zaručuje vysokou kvalitu vnitřního prostředí. Nemůže zde dojít ke kondenzaci na konstrukcích ani chladnému sálání stěn, máme zaručenou tepelnou pohodu v létě i v zimě. Vzduch je vhodný pro alergiky a osoby s astmatem. Počáteční investice jsou sice vyšší než u běžné novostavby, avšak velmi rychle se vrátí vzhledem k minimálním nákladům na provoz celé budovy.

 

Malý slovníček pojmů

   
Tepelný most Místo, kde dochází k zvýšenému uniku tepelné energie. (např. překlady, ostění oken, železobetonové věnce apod.)

V zimě má tepelný most v interiéru chladnější povrch, v exteriéru naopak teplejší povrch  než okolní konstrukce.

Cílem je zamezit úniku tepla, tzn. přerušení tepelného mostu.
   
Akumulační schopnost konstrukce   

Schopnost konstrukce ukládat teplo.

Konstrukce tak napomáhá udržet přirozené klima v interiéru. Akumulační schopnost v teplých dnech zabraňuje přehřátí, v chladných dnech vychlad
nutí

Obecně, čím větší tepelný odpor R konstrukce, tím má horší akumulační schopnost

Teplo lépe akumulují masivnější (těžší) materiály.
(např. plné pálené cihly mají lepší akumulační schopnost než pórobetonové tvárnice)

   

 

Zdroj obrázku: Randomknowledge.wordpress.com

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)