{LNG: 'tit-reklama'}

Přehled základních zdících materiálů 2.díl

V minulém díle jsme se zabývali přehledem aspektů, které by zdivo mělo splňovat a začali se věnovat prvnímu z řady základních zdících materiálů a to páleným cihlám. V tomto díle se zaměříme na ztracené bednění, pórobetonové a vápenopískové zdící prvky.

 


Pórobeton

Pórobeton dříve označovaný jako plynosilikát jsou lehké porézní tvárnice s hladkým povrchem a jemnou strukturou. Materiál tvoří přírodní suroviny jako je křemičitý písek, cement, vápenec a voda. V šedé variantě je nahrazen křemičitý písek elektrárenským popílkem.  Materiál je vylehčený plynem, který plní funkci přirozeného tepelného izolantu.

Dříve byl pórobeton používán jako nenosný tepelně izolační materiál. Dnes je to plnohodnotný komplexní systém určený pro celou hrubou stavbu. V sortimentu výrobců pórobetonu tak můžete nalézt například příčkovky, překlady nebo stropní dílce.

Práce s pórobetonem je velice rychlá a snadná. V současné době jsou k disposici tvárnice pro přesné zdění ve dvojím provedení, a to buď zcela hladké, nebo se systémem pero-drážka na bocích, které umožňují pokládat sousedící tvárnice i bez lepení. Dílce se vyzdívají klasickým způsobem na tenkovrstvou maltu nebo se moderněji lepí speciálními tenkovrstvými tmely. Typickou vlastností tohoto materiálu je výborná opracovatelnost. Dílce se dají řezat obyčejnou pilou, hoblovat a snadno se do nich vrtá. Vytvoření drážek pro rozvody vody nebo elektřiny jsou otázkou okamžiku.

Nevýhodou pórobetonu je, již zmiňovaná, pevnost v tlaku, která nevadí při stavbě běžných rodinných domů, ale při realizaci budov o čtyřech a více patrech raději zvolte jiný materiál. Dalším negativem tohoto materiálu je zvýšená nasákavost vyžadující dokonalou hydroizolaci. Pórobeton také hůře akumuluje teplo a chlad a má horší akustické vlastnosti.

Co znamená značení pórobetonový tvárnic

Pórobetonové cihly a tvarovky jsou vyráběny v několika pevnostních třídách P2 – P6, kde číslo označuje pevnost v tlaku v MPa (např. P4 – 4 MPa). Čím vyšší číslo, tím vyšší pevnost v tlaku. Můžete se setkat i s označením P2-500, kde číslovka označuje objemovou hmotnost materiálu v kg/m3 

Pozor: Jakékoli úspory na materiálu, ať už je to omítka nebo spojovací materiál, mohou vést až k popraskání spár na zdi.  Náklady na opravu potom nejsou zanedbatelné.

 

Souhrn výhod a nevýhod pórobetonu
Výhody Nevýhody
Dobré tepelně izolační vlastnosti Horší tepelně akumulační vlastnosti
Vhodné pro stavbu svépomocí Horší zvukově izolační vlastnosti
Absence mokrého procesu
(lepidlo místo malty)
Nesmí se kombinovat s jiným materiálem (např. s cihlou)
Komplexní systém Menší pevnost v tlaku
Snadné dokončovací práce
(osazování instalací apod.)
Nutnost dodržení technologických postupů (hrozí trhlinky v omítce)
Snadné opracování materiálu
(oblé stěny, šikminy, klenby apod.)
Citlivější na vlhkost - nasákavost - objemové změny (nutná dokonalá hydroizolace)
Vysoce přesný materiál Velké množství zabudované vody z výroby
Lehký (nižší náklady na dopravu) Poruchy dotvarování (trhlinky)
Dobrý povrch pro omítky Vyšší difúzní odpor
(omezený prostup vodních par)
Minimum odpadu  
Nehořlavý a ekologický materiál  
Cena  

 

 

Betonové stěny do ztraceného bednění

Betonové stěny do ztraceného bednění patří primárně do skupiny základového zdiva, ale moderní stavebnictví začíná tento systém používat i pro obvodové a vnitřní stěny, opěrné zdi, příčkovky, oplocení apod. Ztracené bednění v podstatě nahrazuje klasické dřevěné bednění („šaluňk“), které se dříve vyrábělo z dřevěných desek a vylévalo betonem. Hlavní změnou oproti „šaluňku“ je vytvoření trvale zabudovaného bednění pro nosnou betonovou výplň stěn a stropů.

Základem celé konstrukce jsou duté tvárnice vyrobené z betonu, pěnového polystyrenu, nebo stěpko(dřevo)cementu. Tvárnice se spojují na sucho na zámek a následně vylévají betonovou směsí (pro zvýšení pevnosti se může vkládat ocelová výztuž). Vzniká tak ucelená bezespárová konstrukce charakteristická svou vysokou pevností. Některé systémy ztraceného bednění bývají ještě doplněny o tepelnou izolaci, která podstatně zlepšuje jejich tepelně izolační vlastnosti.

Technologický postup výroby a zdění zajišťuje velmi dobré technické vlastnosti výrobků – trvanlivost, rozměrovou přesnost, minimální nasákavost a ekologickou nezávadnost. Navíc se celá stavba podstatně zrychluje a zlevňuje úsporou malty a betonové směsi.
 

Výhody a nevýhody systému ztraceného bednění
Výhody Nevýhody
Dobré tepelně izolační vlastnosti Vyšší  pracnost zdění
Dobré zvukově izolační vlastnosti Zajištění dopravy betonové směsi
Eliminace tepelných mostů Větší hmotnost jednotlivých prvků
Vysoká přesnost stavebnicových systémů Pracné dodatečné úpravy a
dokončovací práce
Rychlost výstavby Vyšší difúzní odpor
(omezený prostup vodních par)
Relativně malá tloušťka zdi  
Vysoká požární ochrana  
Ideální podklad pro soklové omítky nebo hydroizolaci  
Cena  

 


Vápenopískové cihly 

Vápenopísková cihla je šedobílý stavební materiál, který je vyrobený lisováním jemného křemičitého písku a mletého nehašeného vápna s vodou.  Cihly mají dobré tepelné a zvukově izolační vlastnosti kombinované s vysokou únosností a akumulační schopností.

Vápenopískové cihly jsou používány pro obvodové i vnitřní zdivo, nosné i výplňové dělící stěny. Kromě běžných rozměrů najdete v sortimentu vápenopískových cihel i různé tvarovky, věncovky, vyrovnávací cihly apod. Cihly jsou vyráběny jak plné tak děrované, s bočními drážkami i v nenasákavé, tj. mrazuvzdorné úpravě. 

Z hlediska vzhledu zaujmou dokonalými hranami a přesnými rozměry. Hladký, případně režný povrch působí velice dekorativně i v interiéru. Kromě toho je lze zabarvit do jiného barevného odstínu – kromě klasického červeného např. do zeleného.

Souhrn výhod a nevýhod vápenopískových cihel
Výhody Nevýhody
Dobré tepelně akumulační vlastnosti Horší tepelně izolační vlastnosti
Dobré zvukově izolační vlastnosti Vyšší difúzní odpor
(omezený prostup vodních par)
Vysoká pevnost Větší pracnost (výroba maltové směsi)
Relativně malá tloušťka zdi  
Nízká nasákavost  
Široký sortiment zdících prvků  
Přesné rozměry  
Možnost dobarvení dle potřeby  
Nehořlavé  
Ekologický materiál  
Cena  

  

 

Příklady tepelně izolačních vlastností
některých zdících materiálů
Materiál Součinitel tepelné vodivosti  λ [W/m.K]
Pěnový polystyren PPS 0,03 - 0,05
Pórobeton 0,12 - 0,23
Děrované cihelné bloky THERM 0,13 - 0,7
Vápenopísková cihla 0,5 - 1,3
Plná pálená cihla 0,6 - 0,8
Voda 1
Beton 1,2 - 1,7
Železo 73

Tepelně izolační hodnoty jednotlivých materiálů lze samozřejmě podstatně zlepšovat použitím vhodné izolační vrstvy.

 

  

Malý slovníček pojmů
  Tepelný most Místo, kde dochází k zvýšenému uniku tepelné energie. (např. překlady, ostění oken, železobetonové věnce apod.)

V zimě má tepelný most v interiéru chladnější povrch, v exteriéru naopak teplejší povrch  než okolní konstrukce.

Cílem je zamezit úniku tepla, tzn. přerušení tepelného mostu.
     
U
[W/(m2.K)]
Součinitel prostupu tepla Udává tepelně izolační vlastnosti jednotlivých konstrukcí

Čím nižší hodnota U, tím má konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti.

Celková hodnota U není pouze součtem hodnot jednotlivých materiálů konstrukce, ale jeho součástí jsou i tepelné mosty a tepelné vazby mezi jednotlivými vrstvami konstrukce.

Součinitel U je dán vztahem U = 1/R 
(příklad: pěnový polystyren má odpor tepla R = 5 m2K/W, součinitel prostupu tepla má potom hodnotu U = 1/5 = 0,2 W/m2K)
     
R
[(m2.K)/W)]
Tepelný odpor vrstvy, konstrukce Schopnost materiálu, konstrukce zadržet teplo

Čím vyšší hodnota R, tím lépe materiál izoluje
     
λ
[(W/m.K)]
Součinitel tepelné vodivosti Schopnost materiálu vést teplo (za jakou dobu projde teplo daným materiálem)

Čím nižší hodnota λ, tím lépe materiál izoluje
(tím nižší je rychlost prostupu tepla)
     
Rd

μ

Difúzní odpor zdiva
a
Faktor difúzního odporu

Schopnost zdiva propouštět vodní páry

Čím nižší hodnota Rd, tím konstrukce lépe „dýchá“
Čím nižší hodnota μ, tím lépe konstrukce „dýchá“


Hodnota difúzního odporu je dána vztahem Rd= μ * d,
kde d je tloušťka zdiva v metrech
(příklad: 0,1m tlustá stěna z plných cihel (μ plná cihla = 9)  Rd = 0,1*9 = 0,9)
     

Akumulační schopnost konstrukce   

Schopnost konstrukce ukládat teplo.

Konstrukce tak napomáhá udržet přirozené klima v interiéru. Akumulační schopnost v teplých dnech zabraňuje přehřátí, v chladných dnech vychlad
nutí

Obecně, čím větší tepelný odpor R konstrukce, tím má horší akumulační schopnost

Teplo lépe akumulují masivnější (těžší) materiály.
(např. plné pálené cihly mají lepší akumulační schopnost než pórobetonové tvárnice)

     

[(kg/m3)]
Objemová hmotnost Hustota materiálu

Vypočítává se poměrem hmotnosti ku objemu tělesa
     
 c
[(J/kg.K)]
 Měrná tepelná kapacita

Množství tepla, které je třeba dodat 1 kg materiálu, aby se ohřál o 1 °C

Čím nižší c, tím méně tepla potřebuje materiál k ohřátí

 

 Výhody a nevýhody uvedených materiálů jsou pouze obecné, mohou se v závislosti na výrobci lišit.

 

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)