{LNG: 'tit-reklama'}

Nejčastější chyby při montáži asfaltových šindelů

Asfaltové šindele, někdy též nazývané kanadské šindele, jsou jedním z nejpoužívanějších střešních materiálů při rekonstrukcích starých střech. Hodí se ale také jako střešní krytina i pro novostavby, jelikož mohou nabídnout několik velmi zajímavých vlastností. Nízkou plošnou hmotnost, extrémní odolnost, dlouhou životnost, variabilní vzhled a rychlou aplikaci. Jak správně postupovat před montáží a čeho se naopak vyvarovat?


Správná příprava před pokládkou

Záklop musí mít dostatečnou nosnost, být suchý a rovný, proto se nejčastěji používají dostatečně vyzrálá prkna nebo OSB desky o tloušťce alespoň 15 mm (přesná tloušťka záleží na sklonu střechy, roztečí krokví a sněhové oblasti). Na záklop je nutné instalovat podkladní pás, který slouží jako pojistná hydroizolace. Ta ochrání střechu před a během pokládky a vyrovná drobné nerovnosti v záklopu. Předtím, než se na záklop instaluje podkladní pás, je nutné spodní hranu střechy (okraj střechy) oplechovat. Důvodem je, aby se do dřeva nemohla dostávat vlhkost a voda při stékání ze střechy, či při odtávání sněhu.

Jako podkladní vrstva se rozhodně nesmí používat asfaltové pásy, které mají nosnou vložku z papíru, protože tato lepenka nasává vzdušnou vlhkost a může docházet ke zvlnění následně instalovaných šindelů a tak ke snížení životnosti střechy. Ze stejných důvodů je naprosto nevhodná klasická papírová lepenka. Stejně tak není vhodné používat jako podkladní pás jiné, než na bázi asfaltu vyrobené materiály (zajištění nepropustnosti střechy).

Ilustrační obrázek

Nejčastěji používanými a oblíbenými podkladními pásy jsou lehké asfaltové podkladní pásy. Díky svým vlastnostem a odlehčenému množství asfaltu zajišťují snadnou montáž, umožňují práci v chladném i horkém počasí, a vyrovnají drobné nerovnosti v záklopu.

V úžlabí se podkladní pás instaluje svisle, v normální ploše střechy vodorovně. U sklonů střech pod 20° je nutné mít vyšší přesah pásu, a to až 50%. U sklonů nad 20° stačí přesah pásu 8-10 cm, u sklonů nad 85° není nutné podkladní pásy používat.

Podkladní pásy se uchycují do záklopu hřebíky, a to každých 40 cm ve všech směrech podél okraje pásu. V případě, že střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí. Do úžlabí je možné použít oplechování nebo speciální úžlabní asfaltový pás, který je možné zvolit ve stejné barvě, jako je barva šindelů. Poté je střecha oplechována kolem závětrných hran okraje střechy od okapů k hřebeni. 

Pokud je dřevěný záklop v pořádku, oplechován okraj střechy, instalovány podkladní hydroizolační pásy, a oplechovány hrany střechy a ostatní přečnívající prvky, můžete se pustit do samotné pokládky šindelů.

 

Nejčastější chyby, které mohou při pokládce šindelů nastat

Nejčastější chyby většinou vznikají nedodržením základních postupů stanovených výrobcem. Zde jsou rady a tipy, jak se nedostatkům v pokládce vyvarovat.


Oplechování

Před samotnou pokládkou šindelů je nutné zkontrolovat, zda jsou hotové všechny komíny a dokončené veškeré vývody ze střechy (okna, odvětrávání, sanitární odvětrávání atd.). Je nutné zajistit dostatečné oplechování těchto prvků. Není možné nahradit oplechování u štítů a u okapní hrany ohýbáním šindelů do 90° a přitloukáním jejich přehnutých konců ze strany štítu. Časem se vyskytnou na šindelích podélné praskliny a může sem zatékat voda.


Kde začít s pokládkou

S pokládkou je vhodné začít na zadní straně střechy (méně viditelné části), kde získáme zručnost a zkušenost. Pokud je pokrývač pravák, měl by začít na levém dolním konci zadní strany střechy a pokračovat směrem dopředu a nahoru. Pokud je ve střeše nějaký detail, jako např. okno, či úžlabí, začneme s pokládkou u závětrné hrany a pokračujeme směrem k tomuto detailu.


Špatný způsob pokládky šindelů

Správné je použití diagonálního způsobu, kdy každá následující řada má správně začínat šindelem zkráceným o polovinu tabule oproti předcházející řadě. Postupnou pokládkou se ve stejné pozici nad sebou objeví každá osmá řada, což přispívá k tuhosti střechy. Při nestabilní konstrukci střechy se mohou šindele mechanicky poškodit s rizikem zatékání.


Vymezený sklon

Šindele je nutné používat pouze pro vymezený sklon střech 15°- 85°. U malého sklonu je riziko zatékání, když se volí nedostatečný přesah šindelů. Naopak u vysokého sklonu je zvýšené riziko odtržení silným větrem. Výjimku tvoří speciální samolepivé šindele, které lze použít i na kolmé stěny (90°).


Hřebíky

V případě, že hřebíky korodují, mají malou hlavu, jsou krátké, bez retenze ani závitu, a špatně zatlučené, zvyšuje se pravděpodobnost, že se krytina odtrhne silným větrem a do objektu bude zatékat. Dalším problémem bývá, že jsou šindele přitlučeny hřebíky ve špatných místech, což může způsobit jejich rychlou korozi a zatékání.


Střechy s nárožím

U střech s nárožím začněte s pokládkou uprostřed střechy. Uprostřed střechy si vyznačte křídovou linku, od které pokračujte na obě strany. Začněte u okapů a pokračujte diagonálně nahoru. Pro hřebeny a nároží je možné používat pouze tabulové šindele. Je zakázané používat šindele tvaru bobrovky, protože jejich velikost by nezajistila dostatečnou ochranu před pronikající vodou.


Kontrola

Po montáži šindelů je nutné zkontrolovat slepení jednotlivých šablon. Přestože se šindele slepí sami díky aktivaci termobodů slunečním zářením, je možné, že v některých oblastech, při nevhodném počasí, či při severní orientaci střechy, je nutné šindele slepit následně bitumenovým tmelem. Doporučuje se použít bitumenový tmel a dvojité zabití hřebíků u sklonů střech nad 60° a použití tmelu u posledních pěti řad pod hřebenem.

 

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)