{LNG: 'tit-reklama'}

Sponzor článku

Grada Publishing

Grada Publishing - logo
Důležitou součástí nakladatelské strategie je přinášet odborníkům a širší odborné veřejnosti aktuální znalosti a informace ze všech oborů a oblastí jejich činnosti, znalosti v maximální odborné kvalitě, včas, v optimální formě ...
Přejít na detail firmy

U Průhonu 22, 17000 Praha 7

Doporučujeme

Firmy z oboru

Zateplení střech 2. díl - zateplení plochých střech

Ploché střechy jsou častým zdrojem poruch, zejména u panelových budov. Příčin je obvykle víc, nejčastěji jsou to nevhodné materiály a špatná práce. Chystáme-li se tedy krytinu opravit či vyměnit, měli bychom se zamyslet i nad možností zateplení střechy. Ploché střechy rozeznáváme jedno-a dvouplášťové.

 

Jednoplášťové střechy

Mezi stropní konstrukcí a vnější spádovou vrstvou je tepelná izolace většinou zlehčených stavebních materiálů (škvárobeton, křemelinové desky atd.). Dodatečnou tepelnou izolaci musíme tedy dát na horní povrch. Pokud je překryta novou hydroizolací, existuje riziko prošlápnutí nebo proražení, protože tepelná izolace je většinou měkčí. Obtížná může být zejména instalace antén, solárních kolektorů nebo jiných zařízení.

Jednoplášťová plochá střecha

 
Ukázka skladby jednoplášťové ploché střechy

1.  Krytina
2.  Tepelná izolace (např. nástřik PUR)
3.  Střešní plášť
4.
  Spádová vrstva (např. škvárobeton)
5.  Nosná stropní konstrukce

 


Z těchto důvodů se pro frekventovanější střechy užívá systém tzv. obrácené střechy. Původní krytina je opravena nebo nahrazena novou a na ní je kladena tepelná izolace, překrytá vrstvou kamínků, dlažbou kladenou nasucho nebo jiným způsobem tak, aby zde voda mohla pronikat. Pochopitelně musíme použít nenasákavou tepelnou izolaci, nejčastěji extrudovaný polystyren. Výhodou je, že hydroizolace není namáhána teplotními výkyvy, povětrností ani UV-zářením, což prodlužuje její životnost.

Pokud střecha snese větší přitížení, lze uvažovat i o "zelené střeše". V tomto případě se tepelná izolace překryje drenážní vrstvou (např. štěrkem), geotextilií a vrstvou zeminy. Podle únosnosti střechy je tato vrstva od 4 cm do 1 m. Plocha se pak osází vhodnými rostlinami, obvykle takovými, které nevyžadují mnoho péče a snesou i delší sucho. Pokud ale použijeme silnou vrstvu zeminy a jsme-li ochotni střechu pravidelně zalévat, může se ze střechy stát skutečná zahrádka.

Obrácená plochá střecha


Ukázka skladby tzv. obrácené ploché střechy

1.  Zásyp olázky nebo půdní substrát s rostlinami
2.  Separační fólie
3.  Nenasákavá tepelná izolace
4.
  Krytina
5.  Střešní plášť
6.  Nosná stropní konstrukce

 

Dále můžeme opatřit střechu nástřikem polyuretanové pěny (PUR), která funguje jako izolace proti vodě i proti chladu. Nástřikem se vytvoří souvislá vrstva, která vyřeší i problematická místa, jako napojení komínků, atik, výtahových nástaveb atd.

Poslední, zřejmě nejdražší řešení je převést konstrukci na střechu dvouplášťovou. V praxi může jít např. o vybudování nové sedlové střechy s větším či menším půdním prostorem. Tepelná izolace se pak shora pokládá na původní střechu, obdobně jako pří zateplování stropu pod půdou (viz Zateplení střech 1. díl - zateplení stropu a šikmých střech).

Vyšší cena je v tomto případě poněkud zmírněna tím, že pozdější opravy a údržba střechy jsou levnější.

Setkáváme se samozřejmě také s případy, kdy bylo na ploché střeše vybudováno celé nové obytné podlaží či podkroví. Není neobvyklé, že teplo, které unikalo původní plochou střechou, postačí k vytápění celého nového prostoru. Náklady na takovéto řešení ale už souvisí s úsporami energie jen velmi málo. Přínos z využití nové bytové plochy je o řád větší než přínos z úspor. 

Tip: Opravu střechy je výhodné spojit se zateplením

 

Dvouplášťové střechy

V prostoru mezi stropní konstrukcí a střešním pláštěm je vzduchová mezera, odvětraná např. otvory v atice. Tuto mezeru můžeme využít pro instalaci tepelné izolace. Je nutné, aby vzduchová mezera zůstala zachována, i když v menší tloušťce. To proto, aby vlhkost, která případně pronikne do střechy z interiéru, mohla volně odejít ven. Tato mezera proto musí být průběžná po celé ploše (resp. v pásech mezi spádovými klíny). Otvory pro odvětrání by měly být dostatečně velké a početné.

Dost často (hlavně u panelových budov) je vzduchová mezera nepřístupná a navíc velmi nízká. V tom případě využijeme otvory pro odvětrání střechy a do prostoru nafoukáme sypkou izolaci, např. z papírových vloček. Výhodou je poměrně jednoduchá a rychlá instalace, nevýhodou naopak to, že kvalitu zateplení a zachování vzduchové mezery lze zkontrolovat jen velmi obtížně.

Dvouplášťová plochá střecha s odvětranou vzduchovou mezerou


Ukázka skladby jednoplášťové ploché střechy

1.  Krytina
2.  Střešní plášť
3.  Odvětrávaná vzduchová mezera
4.
  Tepelná izolace (např. foukaná)
5.  Nosná stropní konstrukce

 


Stává se, že vzduchová mezera je příliš malá na to, aby se do ní vešla dostatečná tloušťka izolantu. Někdy nezbývá než sejmout vnější střešní plášť a zvýšit (nadezdít) spádové klíny, na kterých ležel, do prostoru pak vložit izolaci a střešní plášť instalovat zpět. Toto řešení je nejnákladnější, vyžaduje mimo jiné i novou krytinu, někdy i zvýšení atik, ze stavebního hlediska je však nejbezpečnější. Můžeme dobře zkontrolovat kvalitu zateplení i provedení vzduchové mezery. Nová střecha může mít díky nadezdívce spádových klínů strmější spád, což zlepší bezpečnost proti zatékání.

Jinou možností je převést střechu na jednoplášťovou. To znamená uzavřít větrací otvory tak, aby vzduchová mezera nemohla větrat. Vzduch, který nemůže proudit ven, se pak stává izolantem. Sám o sobě však přináší jen malý efekt, takže střechu je stejné nutno zateplit, tentokrát shora, stejně jako jednoplášťovou. Toto řešení však necháme navrhnout a výpočtem prověřit tak, aby se ve střeše nehromadila kondenzovaná voda.

 

Zdroj převzatých a upravených obrázků: SRDEČNÝ, Karel, MACHOLDA, František. Úspory energie v domě. 1. vyd. U Průhonu 22, Praha 7 : Grada Publising a.s., 2002. 112 s.

Text byl redakčně upraven

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)