iSTAVITEL.CZ

Druhy větrání

V závislosti na množství přiváděného a odváděného vzduchu rozlišujeme tři základní druhy větrání - místní, celkové a oblastní. Vždy je potřeba brát v úvahu typ místnosti, účel, kterému slouží a počet osob, které v ní přebývají.

Místní větrání

Vzduch se odvádí nebo přivádí (případně obojí zároveň) v daném prostoru. Toto větrání odvádí vzduch pouze z určitého omezeného prostoru, v němž vzniká teplo, pára, zápach nebo jiná škodlivina. Do místního větrání patří hlavně odsávání, vzduchová sprcha nebo vzduchová clona. Tímto větráním se provětrá vždy jen část místnosti. Zajistí se tím pohoda pouze v daném větraném místě.

Typickou ukázkou místního větrání je digestoř nad kuchyňskou linkou nebo odvětrávání v koupelně.

Celkové větrání

Zajišťuje výměnu vzduchu rovnoměrně v celé místnosti nebo prostoru a současně zabraňuje zvýšení koncentrací škodlivin nad maximální přípustnou hodnotu. Je vhodné v místech, kde:

• se vyskytuje větší množství zdrojů škodlivin,
• zdroje škodlivin mění svoje místo,
• nelze účinně využít místní větrání,
• jako doplněk místního větrání.

Využívá se tedy hlavně v obytných, průmyslových, montážních a dalších místnostech a prostorách. Celkové větrání slouží často k odvodu škodlivin, ale současně také k vytápění nebo klimatizací větraných prostorů. 

Správně řešené celkové větrání rodinného domu zajistí zdravý chod domácnosti, který ocení všichni její obyvatelé. Umožní tak lepší soustředění při jakékoliv manuální činnosti, dětské hře nebo práci na počítači. V neposlední řadě umožní kvalitní spánek, který je základem zdravého životního stylu. 

Oblastní větrání

V některých místnostech je z ekonomických důvodů výhodné větrat pouze její části. Jsou to oblasti, ve kterých je třeba vyměnit zkažený vzduch. 

Větrání s rekuperací tepla

Rekuperace tepla znamená zpětné získávání tepla. Je to proces, kdy se vzduch přiváděný do místnosti ohřívá nebo ochlazuje vzduchem odváděným z budovy - tento vzduch se též nazývá odpadní. Běžně se vzduch z místností odvádí větráním ventilátorem. V rekuperační jednotce odevzdá většinu svého tepla nebo chladu přiváděnému vzduchu. Tím vzniká úspora při jeho nutném ohřívání nebo chlazení. Zpětným získáváním tepla (rekuperací) vzniká výhodná energetická úspora. 

Velmi důležitým požadavkem při návrhu větrání s rekuperací je minimalizace tlakových ztrát (například pro silně znečištěné prostředí) a tím zvýšení účinnosti (pro systémy větrání bez dalších nároků na dohřev vzduchu - protiproudé uspořádání).

Dalším významným požadavkem je asymetrické provedení šikmých výměníků, určené pro rekuperační digestoře pro gravitační odtok kondenzátu. Předávání tepla probíhá vzduchovým obtékáním teplosměnných ploch desek s různým stupněm proudění vzduchu v hydraulicky tvarovaných kanálcích. Teplo prostupuje přes tloušťku desek k druhému povrchu, kde se obdobně předává s účinností okolo 70 %.

Výměníky tepla

Výměníky tepla v současnosti vyráběné mají vysoký přenos množství tepla vztažený na plochu, kterou se předává teplo. Vzduchový výkon největších rekuperačních výměníků tepla pro byty nebo rodinné domky se pohybuje v rozmezí 500-2000 m³/h.

Rekuperátory tepla mohou být umístěny ve sklepě, v přízemní nebo na půdě. Umístění nemá vliv na jejich funkci. Hlavní části rekuperátoru tvoří výměník tepla a potrubní rozvody. V současnosti se zatím rekuperátory v rodinných domcích běžně nepoužívají. Je to způsobeno hlavně vysokou pořizovací cenou, která činí několik desítek tisíc korun podle výkonu a vybavení. Své uplatnění nacházejí ve větších budovách, kde se počáteční vstupní investice vrátí dříve než tomu je u rodinného domu. Pro velké rodinné domy s více byty se rekuperátory zřídit vyplatí. 

Použitím rekuperačního zařízení se ušetří za teplo nemalé peníze

Text byl redakčně upraven

Zdroj převzatých a upravených obrázků: DUFKA, Jaroslav. Větrání a klimatizace domů a bytů. U Průhonu 22, Praha 7 : Grada Publising a.s., 2005. 128 s.