{LNG: 'tit-reklama'}

Alternativní chlazení budov

V předchozím článku jsme se věnovali problematice pasivního chlazení budov. Nyní téma rozšíříme o možnosti alternativního chlazení budov.

 

 

Alternativní způsoby chlazení

Energeticky úsporné způsoby chlazení jsou založeny na několika základních principech:

  • Využívání rozdílů teplot ve dne a v noci.
  • Využívání chladu ze země.
  • Přeměna tzv. citelného tepla na teplo latentní.

Využívání rozdílů teplot

Nejjednodušším způsobem, jak využít rozdíly teplot ve dne a v noci je noční větrání. Předpokladem jeho účinného fungování jsou konstrukce se schopností akumulace, tedy zdivo, nebo jiný hutný materiál. Tuto relativně krátkodobou akumulaci zajišťují jeho vrstvy do hloubky cca 5 - 10 cm.

Nesmí je však zakrývat tepelná izolace, koberce podhledy, nebo sádrokartonové předstěny. Nočním větráním se dá teplota interiéru ve dne snížit o 2-3 °C. Nevýhodou takového opatření je pochopitelně jeho závislost na počasí.

Na principu využití kolísání teplot jsou založeny i různé systémy sálavého ochlazovaných střech. Jde o střechy s odnímatelnou tepelnou izolací, nebo s jakýmisi radiátory, uvnitř kterých cirkuluje voda. Představují relativně účinné řešení, nevýhodou je však jejich poruchovost a uplatnění pouze na přízemní stavby.

Speciálním řešením, které je možné označit téměř za systém experimentální, jsou střechy s tepelnou izolací plovoucí na vodě. Voda zde slouží jako akumulační vrstva, která je v noci je ochlazována rozstřikováním nad plochu střechy.


Využívání chladu ze země

Akumulaci podloží a relativní chlad, který stabilně panuje pod povrchem země, se dá využívat přímo, nebo prostřednictvím vody, kterou pak distribuujeme do dalších zařízení.

Přímé chlazení zeminou využíváme, přivádíme-li vzduch do objektu, resp. vzduchotechniky, skrze potrubí zahloubené 2 - 3 m pod úrovní terénu. Takové zařízení poslouží i v zimě, kdy je vzhledem k nízkým teplotám přiváděný vzduch zeminou naopak předehříván.

Další možnost je zeminou zahrnout přímo část stavby.

Vodou můžeme chladit opět buď potrubí přivádějící vzduch, nebo jí vedeme do výměníku voda-vzduch, kterým osadíme vzduchotechnickou jednotku.

Stejně tak můžeme vodu přivádět do tzv. chladícího stropu, neboli betonového stropu, v němž je integrován systém potrubí, právě pro tento účel. Zdrojem takové vody je buď běžná studna, nebo voda z vrtu pro tepelné čerpadlo, případně i voda říční.

Pro chlazení lze využít přímo i posledně zmíněné tepelné čerpadlo a chladit podlahovým vytápěním. Výhodou takového počínání je i to, že si zemní výměník předehříváme pro zimní období.


Přeměna citelného tepla na teplo latentní

Na přeměně citelného tepla v teplo latentní, je založeno tzv. adiabatické chlazení. Využíváme při něm faktu, že při odpařování se okolí ochlazuje, neboli že energie, která se projevuje teplotou vzduchu (citelné teplo) je spotřebována procesem, kdy voda přechází z kapalného do plynného skupenství. Teplo tedy není spotřebováno na zvýšení teploty vody, ale na strukturální změnu látky. Takto uložené energii říkáme teplo latentní.

Přímé adiabatické chlazení realizujeme rozprašováním vody do vzduchu přiváděného do interiéru (tzv. primárního vzduchu). Takové chlazení je možné využívat spíše v horkém a suchém klimatu (zdejší klima je středně vlhké), či pro speciální provozy, kde potřebujeme vysokou vlhkost vzduchu. Probíhá v klimatizační jednotce nazývané pračka vzduchu.

Výhodou přímého adiabatického chlazení je, že nepředstavuje žádné investice tam, kde již je strojní klimatizace instalována, neboť vlhčení vzduchu je již zpravidla její součástí. Nevýhodou jsou vyšší nároky na údržbu. Sprchovací komora se musí pravidelně čistit, aby se v ní neusazovaly nebezpečné bakterie.

Při nepřímé adiabatické chlazení je ochlazován vzduch tzv. sekundární. Ten přivádíme do výměníku vzduch-vzduch, kde ochlazuje vzduch primární, bez toho aby se s ním smísil. Nedochází zde tedy ke zvyšování vlhkosti vnitřního vzduchu, ani jeho případné kontaminaci bakteriemi žijícími ve vlhkém prostředí zvlhčovací komory. Ve speciálních jednotkách určených k adiabatickému chlazení je pro větší účinnost vodou zkrápěn přímo výměník na straně sekundárního vzduchu.

Ohodnoťte článek * * * * *
Vstupte do diskuse (0 reakcí)